POLSKO VÝLET
OSVĚTIM
Osvětim byla během druhé světové války německý vyhlazovací tábor. Pronásledováni byli především Židé, ale i Romové, Sovětští zajatci a také mnozí další. Většina našla svou smrt v plynových komorách. Historie sahá do let 1940 až 1945, kdy docházelo k masovým popravám. V Osvětimi zahynulo přibližně 1,5 milionů nevinných lidí v plynových komorách, v důsledku vyhladovění nebo těžkých prací. Konaly se zde i nehumánní experimenty. Největší vinu za experimenty nese Josef Mengele.
Tábory byly v Osvětimi tři. Jako první byl postaven v roce 1940 Auschwitz I. Před vstupem do něj se nachází známý nápis Arbeit macht frei, který bychom mohli do češtiny přeložit jako "práce osvobozuje". Pro nedostatečnou kapacitu byl postaven v Březince největší komplex – Auschwitz-Birkenau, který se nachází asi 3 km od vesničky Osvětim. Zemřelo zde více než milion vězňů. Známá je zde i rampa, kde se lidé před příchodem dělili, zda budou vězněni nebo jejich život skončí přímo v plynové komoře. Ze zmíněných dvou táborů vězni často odcházeli do pracovního tábora v Monowicích – Auschwitz III. Na webové stránce osvetim.info najdete současné i historické fotky.
Momentálně se může přijít podívat do Osvětimi i veřejnost. Tábor je otevřený celoročně s výjimkou některých svátků. Ve vyhrazených hodinách je možné Auschwitz navštívit bezplatně. Pokud máte zájem využít průvodce, je nutné zaplatit vstuné. Průvodce Vás provede po Osvětimi, a tak uvidíte veřejnosti přístupný komplex a dozvíte se různé zajímavosti. Koncentrační táborový komplex se nachází kousek od českých i slovenských hranic. Dostat se tam autem proto není žádný problém.
Solný důl Wieliczka
Krásné komory vytesané do soli, úžasná podzemní jezera, majestátní truhlářské konstrukce a unikátní solné sochy. Zhruba 3,5 km klikatých chodeb a mnoho schodů, které vás zavedou do hloubky 135 m pod zemí. To je solný důl Wieliczka, unikátní místo zapsané na seznam UNESCO. Patří k nejstarším solným dolům na světě a k nejnavštěvovanějším místům Polska. Projít si můžete několik prohlídkových okruhů, které mapují těžbu soli od středověku až do současnosti.
Těšte se na nádherné sály (kde se dokonce dají pořádat svatby), kouzelné chodbičky, a hlavně atmosféru, kterou nikde jinde jen tak nezažijete. Prostory, které uvidíte, se vám budou zdát obrovské. Zpřístupněná jsou ale jen 2 % celého labyrintu! Až tu tedy budete stát, zkuste si představit, jak velký tento unikát skutečně je. A nebojte, až ho celý projdete, nahoru nebudete muset po svých – schody vám stačí zažít ve směru dolů, a tak vás zpátky vyveze výtah.
Těžba soli tu skončila v roce 1996 – důl je totiž vzácná památka, a tak potřebuje speciální péči a ochranu. Konec těžby soli ale neznamená, že by horníci neměli co na práci, právě naopak – denně se tu stovky horníků starají o bezpečnost dolu a o to, aby byl v co nejlepším stavu zachován i pro příští generace.
Krakov
Podle pověstí má Kraków jméno po svém zakladateli, bájném knížeti Krakovi. Udatně prý zabil draka, který ze sluje pod hradem ohrožoval místní obyvatelstvo chrlením ohně a požíráním panen. Krak mu naservíroval ovčí kůži naplněnou sírou, plaz jí pozřel, vybuchl a kníže tak vstoupil do dějin. Jiná verze pověsti praví, že požírač panen pošel hlady. Mno, ať to bylo jakkoli, sluj i draka dnes můžete obdivovat pod hradem Wawelem na břehu Visly. Bronzová dračí socha má v tlamě plynový hořák, pro dokonalost iluze.
Nejdříve stál na vápenném ostrohu nad zákrutem řeky Visly hrad Wawel, v jehož předpolí se zformovalo město, později ve středověku obehnané mohutnými hradbami, ještě později (v 19. stol.) z velké části zbořenými. Pokud slovanský kníže Krak někdy opravdu existoval, muselo to být dávno před rokem 965. Z tohoto roku pochází první písemná zmínka o Krakově. O rok později přijali krakované křesťanství a od roku 1000 je město sídlem biskupa, první sídelní katedrála stojí na Wawelu. Hlavním městem bylo tou dobou nedaleké Hnězdno, ale král Kazimír I. z rodu Piastovců přesunul své sídlo na Wawel, čímž se stal na dlouhá staletí hlavním městem Krakov. Černým písmem je v kronikách zapsán rok 1241, rok invaze Tatarů, což bylo impulzem ke stavbě obranných hradeb.
. Po roce 1257, kdy získalo město tzv. lokátorská práva podle magdeburského práva začínají roky prosperity, pramenící především z obchodu. V té době byl vytyčen velkorysý prostor Hlavního náměstí, tehdy největšího v Evropě. Dvě nejdůležitější obchodní komodity byly jantar a také sůl těžená v nedalekých dolech Velička (Wieliczka). V roce 1364 zde byla založena Jagellonská univerzita, 2. nejstarší ve střední Evropě, hned po Universitě Karlově.
